DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Mira - Ostrožská Nová Ves

 
 
 
   ODLITÍ  ZVONU  SVATÁ  LUDMILA  
   V  MARTINICÍCH  U  VELKÉHO  MEZIŘÍČÍ   
   SOBOTA  30.KVĚTNA 1970  
 
                                                                                                                                                         
 
V pátek  29.května 1970  odjeli  do  Martinic  jako  brigádníci  osobním  autem  fijatkem  řízený 
sl.Lud. Holčíkovou  hospodyní  na  faře  v Ostr. Nové  Vsi, František Smištík - stolář,Zd. Jurásek - fotograf.
 
V  pátek  29.května 1970  byla  forma  zakopána  do  země  a  upěchována  a  v  sobotu  30.května 1970
zvon  " svatá  Ludmila "  byl  odlit. Vše  je  natočeno.
 
V  neděli  30.května 1970  konáno  " Boží  Tělo "  ke  4 oltářům. Sotva  jsme  vyšli  ven  spustil
se  liják, promokli  jsme, průvod  se  rozprchl, vrátili  jsme  se  do  kostela  a  tam  " Boží  Tělo "
slaveno. Nálada  všechna  pryč !  Je  třeba  se  podřídit  vůli  Boží !
 
V  pondělí  1.června 1970  o  4 hodinách  odjeli  do  Martinic  na  vykopání  a  broušení  zvonu
tito  brigádníci : Jos. Matuštík (Ch.), Stanislav  Vodný (ONV), Zdena  Jurásek (ONV),
Jan Trávníček (ONV, č.593 - strýček), Fr. Tureček (ONV), Fr. Machálek (ONV), Fr. Zalubil (varhaník),
Jan Miklíček (ONV), Ant. Pavka (ONV), Martin Červenák (důchodce), Ant. Pijáček (kolář),
Tomáš  Štěrba (listonoš důchodce), P.Otakar Holub adm. a Lud. Holčíková (hospodyně na faře).
 
                                                                Z  farní  kroniky 
                                                        + P. Otakar  Holub, kanovník
 
 
                                                                                                                                                                                                                          
 
 
 
   V  ARCIDIECÉZNÍM  MUZEU  KROMĚŘÍŽSKÉHO  ZÁMKU  
   SE  KONALA  31.KVĚTNA  VERNISÁŽ   
   Olomouckého  arcibiskupa   Theodora  Kohna  
  jeho  sekretářem  a  ceremoniářem  byl  Th Dr. František  Botek  (novoveský  rodák) 
 
                                                                                                                                                                               
 
 
   Výstava  v  arcidiecézním  muzeu  v  Kroměříži  

Dne 31. května 2012 byla v kroměřížském zámku otevřena výstava věnovaná osobnosti olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (1845 - 1915). Byla jim poskytnuta archivní fotografie, především podobizna Kohnova sekretáře Dr. Františka Botka (1864 - 1918). Dr. Botka nemusíme Novovešťanům představovat, je to jeden z našich nejvýznamnějších rodáků.  Za zmínku stojí, že arcibiskup Theodor Kohn byl vůbec prvním čestným občanem Nové Vsi. Toto čestné občanství mu bylo uděleno nejspíše při jeho vizitaci novoveské farnosti v roce 1895. Při letní návštěvě Kroměříže se tak můžeme v zámku setkat i s kouskem novoveské historie.
                
                                                                                                                                                                        P.PhDr.Vladimír Teťhal
 
 

Arcibiskup Theodor Kohn, novoveský čestný občan
         
                                                                                                                                                                
 
 
 
  ThDr. FRANTIŠEK  BOTEK  
 
 nar. 6.května 1864  v  Ostr. Nové Vsi  na  čp. 143 
 
 + 23.července 1918  ve  Vídni  kde  je  taky  pochován 
 
                                                                                                                                    
 
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         
Rodný  dům - dědina  kousek  od  restaurace  Racek  4. a  5. barák  směrem  na  kopanice...
 
 
Kdo byl ThDr. František Botek?
 
 
Vznik novoveských lázní je nerozlučně spjat se jménem doktora Františka Botka, který svými kroky, jež podnikl, umožnil samostatnou existenci lázní. František Botek byl místní rodák, narodil se v Ostrožské Nové Vsi 6. května 1864.

Nadaný chlapec byl poslán na gymnázium do Přerova, pak do Kroměříže a rozhodl se pro dráhu kněze a tak díky mimořádným schopnostem ho olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg poslal na studie do Říma. Zde pobýval v koleji Germanicum a výsledkem jeho římského pobytu byl doktorát teologie, druhý doktorát filozofie a bakalauerát kanonického práva. Když byl v roce 1890 vysvěcen na kněze a začal působit v rodné olomoucké arcidiecézi, málokdo se mu mohl rovnat vzděláním. Kardinál Fürstenberg se ukázal být dobrým hospodářem s talenty svých kněží a doktora Botka si ponechal nejprve v Olomouci jako kaplana u sv. Michala, aby poznal praxi, a krátce před smrtí ho v roce 1892 jmenoval svým sekretářem a ceremonářem, tedy nejbližším důvěrným spolupracovníkem. Pravou rukou kardinála byl kancléř Theodor Kohn, který se onoho roku 1892 stal Fürstenbergovým nástupcem na arcibiskupském stolci. I on podržel Františka Botka v dosavadních funkcích a byl to doktor Botek, kdo stál arcibiskupu Kohnovi nejblíže až do smrti.

Čas po boku arcibiskupa Kohna byl vyplněn úmornou prací a když se Kohn stal terčem nejrůznějších útoků, ne zcela bez vlastního přičinění, všechnu tíhu s ním nesl doktor Botek. K desetiletému výročí Kohnova arcibiskupství Botek spolu s ředitelem statků Kleiberem zpracoval publikaci Facta loquuntur, která vyšla v roce 1903. Kohn svému sekretáři a ceremonáři umožnil hledat si perspektivní místo a doktor Botek začal vyučovat na olomoucké bohoslovecké fakultě fundamentální teologii, ač rozsah jeho zájmů byl mnohem širší. Publikoval v Hlídce i v Novém životě, zabýval se estetikou, historií, překlady i kanonickým právem. Na fakultě působil od roku 1901 jako suplent a potom mimořádný profesor. Přijížděl i do Nové Vsi a mimo jiné se staral o prozkoumání novoveských pramenů a tím umožnil vznik lázní.

Zlomový byl rok 1904. Arcibiskup Kohn byl v Římě přinucen k rezignaci a musel opustit olomouckou arcidiecézi. Usadil se v Ehrenhausenu ve Štýrsku, kde žil velmi šetrně, protože chtěl učinit odkaz umožňující založení české univerzity na Moravě. Žil zde však především v hořkosti, protože byl přesvědčen, že se mu stala křivda. Doktor Botek se rozhodl vzdát profesury v Olomouci a odešel za arcibiskupem do Štýrska. Zde připravil a roku 1913 tiskem vydal monumentální třísvazkové dílo Der resignierte Fürsterzbishof von Olmütz Dr.Theodor Kohn. V roce 1915 arcibiskup Kohn zemřel a doktor Botek zůstal v Rakousku. Nechal se dokonce exkardinovat z olomoucké arcidiecéze a stal se kanovníkem kolegiátní kapituly v Maria Saal v Korutanech v diecézi Gurk. Za první světové války pracoval také jako polní kurát. Jeho zdraví se zhoršovalo, myslel na přesídlení do Nové Vsi, kde se chtěl léčit, zabýval se též myšlenkou, že by novoveské lázně koupil. Smrt byla rychlejší. Zemřel ve Vídni v úterý 23. července 1918 ve věku 54 let, kde je také pochován. Pohřeb měl ve čtvrtek 25. července 1918.

Doktor František Botek je osobností významnou nejen pro Ostrožskou Novou Ves, ale i pro olomouckou arcidiecézi. Byl to muž nesmírně nadaný, plný elánu, strhující přednášející a kazatel. Příliš však svázal svůj osud s nešťastným osudem arcibiskupa Kohna. Není dodnes prozkoumáno, jaký byl Botkův vliv a podíl na Kohnově díle velkolepém i tragickém. Každopádně si doktor František Botek zaslouží, aby jeho památka byla aspoň v Ostrožské Nové Vsi trvale přítomna.
                                      
                                                                                                                           P. PhDr. Vladimír Teťhal
 
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   
 
 
 
 Seznam kněží, kteří pocházeli/pochází z Ostrožské Nové Vsi
Seznam kněží vyšlých z ONV
     Narozen Vysvěcen Zemřel
1. Antonín Bartys 1726 1750 1805
2. František Schlossar 1732 1757 1809
3. František Botek 1864 1890 1918
4. František Skalík 1867 1891 1904
5. Antonín Machálek 1867 1894 1908
6. Tomáš Jurásek 1877 1900 1953
7. Josef Hanáček 1876 1901 1955
8. Jan Skalík 1873 1903 1917
9. Jan Kunovjánek 1881 1908 1962
10. Cyril Vařecha 1882 1908 1913
11. Cyril Berka 1889 1914 1970
12. Josef Šálek 1899 1923 1937
13. Celsus Josef Létavka 1909 1932 1976
14. Mořic František Kunovjánek 1909 1932 1985
15. Arnold Cyril Bachan 1910 1934 1977
16. Ludvík Červenák 1912 1935 1994
17. Augustin Jan Slezák 1912 1935 ?
18. Antonín Červenák 1917 1943
1993
19. Václav Straka 1922 1949 1996
20. František Bedřich Smištík 1924 1949 2008
21. Josef Botek 1948 1976 2008
22. Vladimír Těthal 1961 1996 -
23. Jan Franta 1978 2005 -
 
 
 
Obr. 1: Fara
 
Obr. 2: Svěcení zvonů
 
Obr. 3: Stará fara
 
Obr. 4: Stará fara 14.7. 1940
      
 
                                                                                                                                                                                      Zpracovala: Jana  Horáková
 
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 
           
            SVĚCENÍ  MISIJNÍHO  KŘÍŽE  1914
Svěcení  misijního  kříže  při  misiích  1914.  Podle  něho  šlo  o  obnovený  misijní  kříž, který  býl  pořízen  při  misiích  v  roce  1900.  Stál  u  bočního  vchodu  do  kostela  na    místě  dnešní   předsíně.                    
 
Proto  býl  ve  40.letech - 20. století  při  stavbě  předsíně odstraněn. Svěcení  kříže  v  roce  1914  je  zdokumentováno  na  více  fotografiích  pořízených  u  příležitosti  misii...
                                                                                                                                                                                                                                                                     
 
 
 
 
                            Misie  duben 1914  
 
Fotografie byla pořízena při misiích v Nové Vsi, které se konaly ve dnech 19. - 29. dubna 1914. Fotografie byla pořízena při závěrečné slavnosti, které se zúčastnili místní farář Mořic Luska, farář z Kostelan Antonín Lakomý a profesor teologie Jan Nevěřil, známý archeolog, Antonín Man, farář v Ostrožské Lhotě a misionáři, redemptoristé František Lán, Otto Loula, Karel Stašík a František Polepil.
u
Stojící by mohli být P. Antonín Lakomý a P. Antonín Man.
Sedící ti mladší František Lán a Otto Loula (který je který?), uprostřed farář Luska, po Luskově levici starší misionáři Stašík a Polepil, myslím, že ten na kraji by mohl být P. Polepil, rektor kleje v Července, rodák ze Želechovic.
.
                                                              Zpracoval  P.PhDr. Vladimír  Teťhal
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 

                                                                                Novoveská zvonice
.
Novoveská zvonice patří mezi nejslavnější novoveské stavby, a to díky svému tragickému konci i nadšenému znovuzrození. Historie zvonice však není dostatečně známá. Někteří tvrdí, že pocházela z 18. století, ale pro tento názor nejsou žádné důkazy. Poprvé se připomíná v roce 1836, kdy o ní píše v přehledu farnosti tehdejší lokální kaplan Jan Nesrsta. Nevíme však, jestli už tehdy měla známou typickou podobu. Dnes víme, že byla vystavěna z cihel vyráběných v cihelně ostrožského panství, na cihlách byla totiž vyražena písmena HO, čili Herrschaft Ostra , česky Panství Ostrov, rozuměj dnešní Uherský Ostroh. Tyto cihly se vyráběly v první polovině 19. století. I architektura by odpovídala tomu, že vznikla nedlouho před rokem 1836. Zvonice se skládala z kaple čtvercového půdorysu s klenbou, nad ní byl vystavěn vysoký kříž, nahoře v kříži visel zvon, kterým se zvonívalo k modlitbě Anděl Páně a když někdo zemřel. Na zděném kříži byl směrem ke kostelu zavěšen dřevěný kříž s korpusem. Vchod do kapličky, ve které na zděném oltáři byla socha Panny Marie, byl od silnice.

V roce 2007, dne 18. dubna,to byla středa ráno po 8hodině nedbalý a neukázněný řidič kamionu pocházející z Uherského Ostrohu, když jel nepřiměřenou rychlostí a nevěnoval pozornost řízení, zvonici zbořil. Ke zranění osob nedošlo. Suť byla rychle odstraněna, někteří Novovešťané si brali cihly na památku, část uchoval obecní úřad. Hned vznikl v obci zájem zvonici nově postavit a byla vyhlášena veřejná sbírka. V červenci 2008 se začalo se stavbou repliky. Nová zvonice však byla o kousek posunuta, trochu jinak pootočena a vchod se udělal ne od silnice, ale přesně z opačné strany. Dne 5. října 2008 byla zvonice místním duchovním správcem P. Petrem Krajčovičem posvěcena, starostou Stanislavem Turečkem a místostarostou Pavlem Botkem odevzdána veřejnosti. Místní hasiči do ní v slavnostním průvodu přenesli sochu Panny Marie a uložili na oltář, který vyrobil místní kameník Veselý. Nahoře byl opět umístěn původní zvon. Vevnitř byla zazděna část cihel z původní zvonice. A tak historie novodobé novoveská zvonice je dnes vzorně historicky zdokumentována.
 
                                                         Zpracoval P. PhDr. Vladimír Teťhal